Úterý, 21. říjen 2008, autor: Stanislav Juřena

Po uveřejnění předchozích dvou článků spoustu z vás zajímalo, jak si proti dvěma 2GB modulům povedou čtyři 1GB. Různily se názory na nízké časování na deskách s čipovou sadou Intel, stejně tak i ohledně vysokých teplot při použití čtyř modulů. Článek vám ukáže, kde je pravda a na co si dát následně pozor.

Do parády jsme si tentokráte vzali dva kity operačních pamětí A-Data DDR2 1066 MHz s časováním CL5. Paměti splňují specifikaci EPP, která zajišťuje správnou detekci časování pamětí BIOSem novějších základních desek. Stejně jako v předchozích případech, i tentokráte jsme narazili na paměťové čipy Micron D9GMH (B6-3), které byly umístěny na PCB od Brain Power.

V této recenzi se tedy setkáváme se čtveřicí paměťových modulů tikajících na frekvenci 1066 MHz při časování 5-5-5-15. Napětí se u těchto modulů pohybuje v rozmezí 2,1–2,3 V, což není v dnešní „zelené“ době příliš ideální. Vzhledem k vysoké frekvenci a horšímu časování jsme počítali s tím, že paměti budou velmi snadno umožňovat změnu své frekvence a časovaní na 800 MHz a CL4, což se také potvrdilo.

Podívejme se však na přetaktování těchto pamětí. Pokud jsme osadili desku všemi čtyřmi moduly, bylo možné zvýšit frekvenci při nízkém časování (CL4) na pouhých 823 MHz. Pokud jsme osadili paměti po dvojicích, bylo bez problémů možné tuto frekvenci zvýšit až na 860 MHz. Stejná situace se opakovala i při časování CL5, kdy čtyři paměťové moduly běželi pouze na 1100 MHz, zatímco po dvojicích neměli problémy na 1130 MHz. Počítejte při koupi čtyř modulů s horšími možnostmi přetaktování.

Tentokráte trošku větší grafy vyjadřují výkon všech čtyř testovaných paměťových kitů. Ve většině aplikací jsou výsledky velmi těsné, odchylky se nacházejí převážně v těch případech, ve kterých bylo potřeba zvýšit FSB procesoru. FSB ovlivňuje především paměťovou propustnost.

Sledujme na chvíli graf teplot modulů. Spousta uživatelů se obávala vyšší teploty při použití všech čtyř modulů, což je vzhledem ke čtyřem nezávislým zdrojům tepla zcela logické. Navýšení teplot však nebylo až tak markantní, jak bych očekával. Přetaktováním čtyř modulů na frekvenci 1100 MHz se však zvýšila teplota jejich tepelného rozvaděče až na extrémně vysokých 55,2 °C, což již nedoporučuji k dlouhodobějšímu provozu.

Co se týká názorů, že na desce s čipovou sadou Intel je velkým problémem rozjet čtyři paměťové moduly s nízkým časováním CL4, tak toto tvrzení jsem velmi snadno vyvrátil. Paměti se nebránily ani mírnému přetaktování.

1. Praktické testy2. Teoretické testy a verdikt

Vaše hodnocení: Zvolte hodnoceníZrušit hodnoceníŠpatnéOKDobréSkvěléÚžasné

Průměr: 4.4 (20 hlasů)