Úterý, 12. červenec 2011, autor: Mirek Jahoda

Zatímco v souboji grafik musí Atomu D525 od Intelu proti AMD E-350 (Zacate) vypomáhat nVidia se svým Ionem, v procesorovém duelu si musí Atom poradit proti dvěma jádrům Bobcat sám. Jak velká propast je mezi těmito a běžnými desktopovými procesory? Který plynule zvládne náročnější weby či video na YouTube?

Souboj platformy AMD Brazos zastoupené APU E-350 proti společné platformě Intelu a nVidie (CPU Atom D525 a GPU nVidia Ion Next-gen) v herním výkonu a v plynulosti přehrávání HD videa i 3D Blu-ray jste si mohli přečíst před několika týdny a jelikož tvoří v podstatě první i druhý díl celého souboje (dnes to nebude primárně o souboji grafické části, ale takřka čistě o procesorech), musíme jej viditelně připomenout:

• Test integrovaných a levných grafik, část I. (hry)
• Test integrovaných a levných grafik, část II. (video)

Fusion APU poprvé

Testům procesorů rodiny Intel Atom a později i AMD série C a E jsme se na ExtraHardware dlouho vyhýbali. Výrobci s nimi totiž cílí především do notebooků, all-in-one počítačů či úsporných dedikovaných serverů. Tedy buď do vod sesterského magazínu ExtraNotebook, nebo do oblastí na okraji zájmu EHW. Nastupující souboj Sandy Bridge vs. Llano nás však tak trochu přinutil ke zpětnému ohlédnutí a změření těchto nejnižších výkonnostních pater pro vytvoření si té správné reference.

• AMD Fusion: první APU nastupují
• AMD Brazos: přichází dvoujádro na 1 GHz
• Zacate, Ontario a Atomy v 3DMarku: kdo s koho?
• Acer Aspire 5253: patnáctka s Brazosem (recenze)

O Fusion začala AMD hodně hlasitě mluvit již o mnoho let dříve, jak to tak ale u „revolučních“ věcí bývá, došlo nakonec k odkladům. Mezitím měli v AMD alespoň čas vymyslet po vzoru CPU a GPU název APU, tedy Accelerated Processing Unit. Tato zkratka tedy v současnosti náleží všem procesorům AMD integrujícím v sobě funkce procesoru, severního můstku čipové sady včetně paměťového řadiče a grafického jádra. Kolem APU už má AMD dvě platformy, mimo Brazosu ještě zbrusu nový Lynx se čtyřjádrovými procesory Llano. Ty byly odkládány hlavně kvůli čekání na 32nm výrobní proces, bez něhož by bylo jen stěží možné integrovat čtyřjádrový procesor s už relativně výkonnou grafikou dohromady. To už bychom odbočovali, takže zpět k E-350 a dalším levným APU.

Platforma Brazos je tvořena buď APU Zacate (série E, Radeon HD 6310) nebo APU Ontario (série C, Radeon HD 6250) ve spojení s čipsetem či dnes již jen jižním můstkem Hudson-M1. Snad vás to trochu vyvedlo z chaosu názvosloví, dobrý přehled dává také tabulka z článku na ExtraNotebooku:

Procesory platformy AMD Brazos

	APU	CPU	GPU	model GPU	spotřeba
AMD E-350	Zacate	2 jádra @ 1,6 GHz	80 SP @ 500 MHz	Radeon HD 6310	18 W
AMD E-240	Zacate	1 jádro @ 1,5 GHz	80 SP @ 500 MHz	Radeon HD 6310	18 W
AMD C-50	Ontario	2 jádra @ 1,0 GHz	80 SP @ 280 MHz	Radeon HD 6250	9 W
AMD C-30	Ontario	1 jádro @ 1,2 GHz	80 SP @ 280 MHz	Radeon HD 6250	9 W

Kromě Zacate, Ontaria či Brazosu jste určitě často slyšeli také slovo Bobcat. To je kódové označení jednoho CPU jádra ve zmíněných APU a jeho architekturou se můžete pěkně probrat v článku Bulldozer a Bobcat, dvě nové architektury AMD. Ve zkratce si připomeňme, že Bobcat je podobnější jednomu jádru procesorů Athlon či Phenom o něco více než je to v případě Atomu a Core u Intelu. Především se jedná o moderní architekturu schopnou těžit z vykonávání instrukcí mimo pořadí (out-of-order). Toto je fundamentální rozdíl oproti in-order Atomu a často najdete přirovnání Pentium (= Atom) a Pentium Pro (= Bobcat). Nebo spíše Pentium MMX a Pentium II, to byly pro většinu uživatelů na desktopu dvě po sobě jdoucí architektury Intelu s tímto zásadním rozdílem.

Bobcat je nejen CPU jádrem prvního APU (Fusion) AMD, ale hlavně první opravdovou odpovědí na Atom a střelou do jeho trhu

Jen frekvence nejsou tentokrát na straně „Pentia II“ (= čti Bobcatu). In-order pipeline Intel nezvolil totiž pouze ze svévůle či kvůli ochraně svých dražších procesorů. Komplikovanější Bobcat zvláště v integraci s relativně výkonným Radeonem potřebuje konkurenceschopné TDP, takže AMD i s pokročilejším výrobním procesem musí držet frekvence trochu níže. Na konec vyprávění o Brazosu jsem si pro vás nechal tabulku věnující se guláši ohledně kategorizování různých desktopových sestav procesor plus grafika do programu AMD Vision (ještě bez Llana). Trochu se to váže k detekčnímu screenshotu z HWinfa32 ukazujícímu testovanou sestavu se Zacate

Atom, jakoby nechtěné dítě Intelu

Když Intel bez velké pompy začal s levnými procesory Atom, nikdo asi netušil, co všechno v IT budou nakonec tito staronoví-ale-hlavně-ekonomičtí hlemýždí pracanti znamenat. Tyto procesory podstatě odstartovaly éru netbooků, pád cen notebooků i těžké časy kdysi výhradně luxusní kategorii subnotebooků, vytvořily prostor pro stavbu domácích serverů zastupujících NASy a ještě kupříkladu začaly výrobce lákat k tvorbě all-in-one PC ve větší míře. Bylo toho hodně a nebýt toho, že Intel navrhnul Atomy tak, aby zaostávaly i za slabšími či ULV členy rodiny jeho procesorů, mohlo to od něj být podřezání si vlastní větve. Mimochodem, kdo si dnes ještě vzpomene na první "netbook" Eee PC od Asusu se strašlivým SSD integrovaným na základní desce a rozlišením dnešních smartphonů?

Právě první Atomy ve spojení s netbooky v nejslabších přípustných konfiguracích (v lepším případě 1 GB RAM a alespoň klasický pevný disk) a nedej bože osazenými náročným operačním systémem Windows Vista nakonec způsobily, že si spousta uživatelů zafixovala rovnici Atom = hlemýždí procesor. Šok po přechodu z desktopu (toho času běžně 3GHz dvoujádra Athlon X2 nebo Core) nebo i klasického notebooku (také již dvoujádra plnokrevných moderních procesorů kolem 2 GHz) byl tak velký, že spousta běžných věcí trvala zdánlivě věčnost. Na spuštění nějaké novější hry nebo videa ve vyšším rozlišení člověk neměl raději myslet, smrtící byla i webová stránka s vícero flashovými bannery.

Od té doby se ale svět trochu změnil. Po uvedení Windows 7 se dalo s 1 GB RAM jakžtakž přežít, netbooky s nepoužitelně mizernými SSD zmizely, 7" s 800 na já-nevím-kolik bylo nahrazeno minimálně 9" s 1024 × 600 px a především i do netbooků se pro zájemce začaly dostávat dvoujádrové Atomy. Pro zájemce je podstatné, protože Intel novinářům a potažmo IT geekům připomínal, že ve světě „normálních“ lidí a „běžných“ věcí, které po počítači chcete, Atom zastane práci bez problémů. Jelikož nejsem normální, nebudu posuzovat tuto pravdu, každopádně dvoujádrový Atom už je procesorem podstatně použitelnějším.

Rozdíl v odezvě Windows při běžném používání (brouzdání po webu apod.) pozná podle mě i ten nejskromnější a nejméně geekovský uživatel a jestliže 1,6GHz Atom měl vinou své architektury (in-order) navržené pro jednoduchou výrobu a nízké energetické nároky výkon srovnatelný s 900MHz out-of-order Pentiem III, tak dva takovéto procesory už zastanou jednoduše dost. Tedy dokud Atom nenarazí na nějakou čistě jednovláknovou a přitom náročnou aplikaci. Pak je zle.

Srdce, plíce a játra Asus AT5IONT: vlevo nahoře nVidia GT218 aka Ion Next Gen, kolem ní grafické paměti, vpravo nahoře Atom Pineview-D skrývající dvě jádra a v tomto případě vypnutou grafiku GMA 3150, vpravo dole pak obstarožně vypadající jižní můstek Intel NM10

Genezi Atomů a představení druhé generace máme shrnuto v článku o platformě Pine Trail, model D525 s dvěma jádry o taktu 1,8 GHz do něj přišel až později. V době uvedení Pine Trail (už je to dost dlouho) se také nepočítalo s podporou DDR3, D525 na AT5IONT už ale samozřejmě doprovodit pamětmi DDR3 SO-DIMM musíte.

Parametry vybraných procesorů z testu

Výrobce	Intel	Intel	Intel	Intel	Intel	Intel
Řada	Atom	Pentium Dual-Core	Pentium	Core i3	Core i3	Core i5
Model	D525	E6500	G6950	530	2100	2300
Frekvence	1,8 GHz	2,93 GHz	2,8	2,93 GHz	3,1 GHz	2,8 GHz
Turbo	–	–	–	–	3,1 GHz	3,1 GHz
Kódové označení	2	2	2	2 (4)	2 (4)	4
Jádro	Pineview-D	Wolfdale	Clarkdale	Clarkdale	Sandy Bridge	Sandy Bridge
L1 cache	2× 56 kB	2× 64 kB	2× 64 kB	4× 64 kB	2× 64 kB	4× 64 kB
L2 cache	2× 512 kB	2048 kB	3072 kB	2× 256 kB	2× 256 kB	4× 256 kB
L3 cache	–	–	–	4096 kB	3072 kB	6144 kB
FSB/HT/QPI	800 MHz (QDR)	1066 MHz (QDR)	2,5 GT/s	20 Gb/s	20 Gb/s	20 Gb/s
Násobič	9	11	21	22	31	28
Výrobní proces	45 nm	45 nm high-k	32 nm high-k	32 nm high-k	32 nm high-k	32 nm high-k
Velikost jádra	87 mm² (s GPU)	82 mm²	81 (+114) mm²	81 (+114) mm²	131 mm²	216 mm²
Počet tranzistorů	176 mil. (s GPU)	228 milionů	383 (+ 177) mil.	383 (+ 177) mil.	504 milionů	995 milionů
TDP	13 W	65 W	73 W	73 W	65 W	95 W
Patice	FCBGA559	775	1156	1156	1155	1155
Výrobce	AMD	AMD	AMD	AMD	AMD	AMD
Řada	E	Athlon II X2	Athlon II X3	Athlon II X4	Phenom II X2	Phenom II X4
Model	350	250	435	645	550 BE	965 BE
Frekvence	1,6 GHz	3,0 GHz	2,9 GHz	3,1 GHz	3,1 GHz	3,4 GHz
Turbo	–	–	–	–	–	–
Počet jader	2	2	3	4	2	4
Kódové označení	Zacate	Regor	Rana	Propus	Callisto	Deneb
L1 cache	2× 64 kB	2× 128 kB	3× 128 kB	4× 128 kB	2× 128 kB	4× 128 kB
L2 cache	2× 512 kB	2× 1024 kB	3× 512 kB	4× 512 kB	2× 512 kB	4× 512 kB
L3 cache	–	–	–	–	6144 kB	6144 kB
FSB/HT/QPI	2 GB/s (UMI)	4 GHz (DDR, HT)	4 GHz (DDR, HT)	4 GHz (DDR, HT)	4 GHz (DDR, HT)	4 GHz (DDR, HT)
Násobič	16	15	14,5	15,5	15,5	17
Výrobní proces	40 nm	45 nm SOI	45 nm SOI	45 nm SOI	45 nm SOI	45 nm SOI
Velikost jádra	75 mm² (s GPU)	117 mm²	169 mm²	169 mm²	258 mm²	258 mm²
Počet tranzistorů	??? milionů	234 milionů	~300 milionů	~300 milionů	758 milionů	758 milionů
TDP	18 W	65 W	95 W	95 W	80 W	125 W
Patice	BGA413	AM3	AM3	AM3	AM3	AM3

Plocha jádra je především u Zacate dost matoucí, neboť grafické jádro zabírá opravdu podstatnou část. Oproti tomu jednoduchá DX9 grafika u Intelu takový podíl logicky nemá. Při součtu ploch Pineview-D a nVidia GT218 bychom se dostali úplně jinam.

Schéma čipu AMD Zacate

1. AMD Fusion proti podivnému spolku Intelu a nVidie2. Gigabyte GA-E350N-USB3 a Asus A5IONT-Deluxe3. Použité testovací sestavy a návod k použití grafů4. Video (konverze přes CPU a přehrávání HD videa na YouTube) a hudba5. Bitmapová grafika, fotografie6. Rendering7. Aplikační výkon v testech PCMark Vantage, multi-tasking8. Komprese souborů a šifrování9. Prvočísla, PI, šachové úlohy, fraktály, MIPS, FLOPS, MMX/SSE, .NET10. Webové prohlížeče, HTML, Java, JavaScript, Flash11. Propustnost a latence pamětí, cache, mezijádrová komunikace12. Provozní vlastnosti, verdikt

Vaše hodnocení: Zvolte hodnoceníZrušit hodnoceníŠpatnéOKDobréSkvěléÚžasné

Průměr: 4.7 (20 hlasů)