Neděle, 16. prosinec 2007, autor: Pavel Nygrýn

AMD je další firmou, která začala v jednom pokoji a která se pokusila vyzvat na souboj giganty. Americkému snu se v IT prostě daří. Právě teď sice AMD neprožívá své nejlepší období, ale pojďme se raději podívat na velice zajímavý přerod společnosti, které byly nejprve trpěny klony až v technologického lídra, jímž firma byla v době uvedení Athlonu 64.

Začíná to skoro jako pohádka o sedmi trpaslících: Jerry Sanders, který pracoval u Fairchild Semiconductors, znal svět polovodičů z technického i obchodního hlediska. Sehnal tedy dalších sedm přátel a v bytě jednoho z nich založili na prvního máje v roce 1969 (tedy jen o rok později než Intel) společnost Advanced Micro Devices (AMD).

W. J. Sanders III., zakladatel AMD a emeritní předseda představenstva. Klepněte pro zvětšení

V počátku se věnovali hlavně úpravám existujících součástek – dnes bychom řekli, že se jednalo o profesionální přetaktování a ladění. Rychle se ale přidal i vývoj a výroba vlastních polovodičových prvků. Už po pár měsících se společnost stěhovala do většího sídla v Sunnyvale.

Podstatným krokem v historii firmy se stal rok 1975. Od relativně jednoduchých integrovaných obvodů se vývojáři AMD úspěšně pustili do mnohem složitějších světa. Pod názvem Am9120 se skrýval paměťový čip a AMD vypustila do světa i své první mikroprocesory. Z dnešního pohledu je zajímavý především klon tehdy velmi populárního 8080A, který vznikl díky reverznímu inženýrství – tedy zkoumáním funkcí a jejich napodobováním. Za připomenutí stojí, že takovýto postup by byl dnes patrně prohlášen za nelegální.

Když v IBM připravovali svůj projekt osobního počítače – PC, potřebovali nejen výkon, ale i spolehlivost. Ta se týkala také dodávek – jedním z požadavků bylo to, aby procesor nevyráběl pouze jeden dodavatel. Intel se tedy dohodl s AMD a součástí smlouvy bylo i vzájemné sdílení patentů. AMD vyrábělo vlastní, mírně upravené verze 8086/88 a 80286 a vše se zdálo idylické. Poté ale Intel uvedl na tehdejší dobu revoluční procesor řady 386 a rozhodl se, že už s AMD znalosti sdílet nebude.

V roce 1987 tedy začal souboj právníků o klony – soudy měly určit, jestli AMD může vyrábět klony čipů od Intelu. Proces se nakonec protáhl až do devadesátých let, pro AMD byl ale výsledek poměrně příznivý – výroba klonů byla shledána legální, podmínkou ale bylo, že příští generaci procesorů už AMD musí vyvinout samostatně.

První samostatně vyvinutý procesor AMD pro osobní počítače – Am386. Klepněte pro zvětšení

Na počátku devadesátých let bylo tedy AMD známé především jako výrobce vlastních verzí procesorů Intelu. Prvním procesorem, vyvinutým bez plného přístupu k dokumentaci Intelu byl Am386, následoval velmi úspěšný Am486 a nakonec ještě půlkrok směrem k Pentiu – Am5x86. AMD nabízelo i vyšší frekvence než originály od Intelu a také verze se sníženou spotřebou.

U AMD 5x86 na 133 MHz společnost poprvé použila Pentium Rating (PR). Klepněte pro zvětšení

Velmi krátce se na trhu ohřály procesory K5, které měly konkurovat Pentiu a byly právě tím procesorem, který mělo AMD podle soudního rozhodnutí vyvinout. K5 nabízely velmi příjemnou cenu a zajímavé funkce, mohly se ale výkonově poměřovat spíše špičkami starší řady 486, než se stále rychlejšími zástupci Pentií. Ve stejné době existoval také velmi zajímavý, i když komerčně neúspěšný, procesor Nx586 vyvinutý firmou NexGen. Měl vlastní superskalární architekturu s dobrým výkonovým potenciálem, bohužel se nevyhnul problém s kompatibilitou a firma NexGen také nevlastnila žádné továrny a vyráběla jej u IBM.

Po vzájemné dohodě AMD firmu NexGen koupilo a na základě Nx586 vznikl zcela nový a velmi výkonný procesor K6 a později K6-2 s rozšířenou sadou instrukcí 3DNow!. Architektura, která takto vznikla, se stala základem pro celou další řadu procesorů AMD, která v důkladně inovované podobně přetrvává dodnes.

1. Přes soudy a povolené klony až po K5, koupení NexGenu a uvedení K62. První Athlon do slotu A, Athlon 64 a koupě ATI3. Milníky v historii AMD a ATI, továrny a méně znamé procesory AMD

Vaše hodnocení: Zvolte hodnoceníZrušit hodnoceníŠpatnéOKDobréSkvěléÚžasné

Průměr: 4.6 (18 hlasů)