Takže jestli tomu rozumím, tak při stojícím žebroví a pohyblivém vzduchu vzniká vrstva "mrtvého vzduchu. Když stojí vzduch a hýbe se chladič, tak nevzniká. Člověk se celý život učí.

No nejak tomuto ich rieseniu neverim, a uz vobec nie, ze nahradi klasicke ventilatory so statickym chladicom. Ok celkom je logicke, ze tkz. miesta s "mrtvym vzduchom" by sa lepsie odvadzali pohybom chladica namiesto prudenia vzduchu, ktory nemusi v kazdom rebre dostatocne prudit. Ale zda sa mi, ze tymto riesenim by si privolali ovela viac problemov. Tak v prvom rade uz spominana tenka vzduchova vrstva. Ako bude mozne pri dlhodobej prevadzke zachovat nemennu hrubku tejto vrstvy? To si naozaj vyzaduje predciznu geometriu chladica. Okrem toho by sa podla mna vyskytoval aj po case problem s prenosom vibracii na celu zostavu co by opat mohlo narusit celu konstrukciu chladica. Nehovoriac o tom, ze vdaka vacssej hmotnosti rotacneho telesa ako v pripade lahkych klasickych ventilatorov by sa loziska ovela rychlejsie optrebovavali. Podla mna ten kto bude chciet naozaj efektivnejsie riesenie siahne vzdy po vodnikovi.

Možná tu teď ze sebe udělám hňupa, ale co teplota vznikající třením vzduchu? Teď se zahřívá třením plastový větrák, to nikoho netrápí, ale potom se bude zahřívat ten pasiv, ne? A to je další teplo co přibude.

Nejsem si jistý jestli to chápu dobře, ale pokud ano, tak to zase asi nepochopili někteří diskutující :-) Rotační část nebude rotovat přímo nad prvkem, který je potřeba ochladit (např. procesor). Předpokládám, že by tento výrobek měl svoji vlastní pevnou část, která se klasicky přitlačí na chlazený prvek (např. přes pastu na heatspreader procesoru) a až nad touto částí bude rotovat druhá část.
Tzn. celý chladič bude asi komplet (pevná i rotující část) a běžný uživatel jej nebude moci rozdělat. Nasazovat se třeba bude moct podobně jako klasický chladič.

Jak technologicky vyřeší dlouhodobou udržitelnost mezery 0.001 už je pouze věcí návrhu a technologického postupu při výrobě chladiče ale ne věcí instalace na procesor.
Vemte si např. pevné disky kdy hlavičky jsou mikroskopické vzdálenosti od rotujících ploten a jsou na poměrně dlouhém ramenu. Je to sice trošku jiný problém, ale také není triviální a techologicky to jde ;-).

Řešíte na akademické úrovni baladu o hovně. Tohle mají zmáklé pouze v laboratorních podmínkách a hledají výrobce. Tudíž není vůbec ověřená možnost sériové výroby, dlouhodobá životnost a fukčnost v různých pracovních podmínkách.
Je zbytečné vést učené disputace o teoretické fyzice. Každý strojař vám potvrdí, že tohle není jen tak vyrobit. Přesnost výroby, kvalita materiálu, mašiny, na kterých by se to dělalo atd. A hned v návaznosti na to ekonom by vám spočítal, jaké by byly výrobní náklady k poměru za cenu ušetřené elektřiny a také návratnost investice.

Edit: blbosť som napísal, nie je tam naznačený smer rotácie...