Historie počítačů IX. – konec hardwaru
Čtvrtá generace počítačů nastartovala masivní přesun osobních počítačů i herních konzolí do rodinného kruhu. První mikroprocesor, první pevný disk (5 MB), osmipalcové diskety, Altair, první Apple či IBM PC, DOS a Windows 1.0, ale i Commodore 64 či ZX Spectrum za západní marky v Tuzexu. To všechno patří do počítačového zlatého věku od 70. let.
Integrované obvody v šedesátých letech ukázaly potenciál pro osobní počítače. Přestože někteří stále pochybovali o smysluplnosti jejich využití, rozšíření do domácností už bylo na spadnutí. Vývoj v sedmdesátých letech dal za pravdu optimistům.
Počítačové čtvrtohory
Na konci šedesátých let se vývoj integrovaných obvodů přehoupl do další fáze: k mikroprocesorům. Nešlo ani tak o kvalitativní, jako kvantitativní změnu. Vylepšená technologie výroby integrovaných obvodů umožnila miniaturizovat součástky natolik, že se všechny funkce procesoru (CPU) vešly na jeden integrovaný obvod neboli čip. Tradiční řazení počítačů do generací nicméně označilo počítače, postavené na mikroprocesorech, za další - v pořadí už čtvrtou - generaci. Ta je aktuální dodnes. Přes mnohanásobné zvyšování výkonu se architektura dnešních strojů v zásadních rysech neliší od architektury počítačů z počátku sedmdesátých let.
Mikroprocesor byl vynalezen třikrát nezávisle na sobě. O prvním vynálezci se nic nevědělo až do roku 1997, kdy směla být zveřejněna utajovaná data. Jeho autorem byla laboratoř AiResearch a odběratelem letectvo spojených států. Tyto (zřejmě úplně první) mikroprocesory sloužily od roku 1970 ve stíhačkách F-14 Tomcat. Dodnes se o nich bohužel příliš neví, souboj o veřejné prvenství proto svedly dvě civilní firmy.
První je, jak jinak, společnost Texas Instruments, druhou, jak jinak, Intel. Podle dnešního téměř monopolního postavení Intelu na trhu s mikroprocesory se zdá zřejmé, kdo vyhrál. Ve skutečnosti tomu bylo přesně naopak: patent na mikroprocesor získala za svůj TMS 1000 firma Texas Instruments. První čtyřbitový mikročip se na trhu objevil 17. září 1971 a stal se základem prvních kalkulaček.
O dva měsíce později se pochlapil i Intel. Legendární předchůdce současných mikročipů nesl označení 4004 a jeho sběrnice pracovala také na čtyřech bitech. Technologie křemíkové brány na deseti mikrometrech umožňovala integraci 2 250 tranzistorů, které dovedly zpracovat 92 tisíc instrukcí za sekundu na frekvenci 740 kHz. Intel ovšem za každý vyrobený kus musel platit desátky vlastníkovi patentu, Texas Instruments.

Mikroprocesor i4004, úplně první mikročip od Intelu
Intel vs. amatéři
Mikroprocesor 4004 měl oproti svým předchůdcům jednu obrovskou výhodu: programovatelnost. Zatímco jeho předchůdci museli být už ve výrobě připraveni pro další účel, čtyřitisícečtyřka mohla být naprogramována později. Díky tomu se od tohoto okamžiku začala elektronika šířit do dříve mechanických oblastí; mikroprocesor našel uplatnění v řídících jednotkách automobilů i televizí. Hlavní větev vývoje procesorů následovala model 4004 od Intelu. Během tří let následoval model 4040 a mikroprocesory druhé generace 8008 a 8080. Ty už pracovaly s osmibitovou sběrnicí, druhý z nich na tehdy ďábelské frekvenci 2 MHz.
Na mikroprocesoru Intel 8080 byl v roce 1975 postaven první úspěšný mikropočítač, Altair 8800. Cena jednoho sestaveného stroje dosahovala asi 600 dolarů, další periferie a paměťové moduly mohly cenu vyhnat až na několik tisíc. Jeho současník Intellek-8, podobný designem i výkonem, stál ve stejné době 10 tisíc. Původní plán designérů Altairu, prodat tisícovku počítačů, byl i díky tomuto propastnému rozdílu překonán během prvního měsíce. Napůl amatérskou skládačku, dostupnou široké vrstvě uživatelů, nakonec koupilo několik desítek tisíc lidí.
Altair 8800, první úspěšný domácí mikropočítač...
...a jeho vnitřnosti. Nápadně podobné vnitřnostem současných počítačů.
Disketa na A4
Rozvoj osobních počítačů by nebyl možný bez současného rozvoje pamětí. V průběhu sedmdesátých a osmdesátých let našly oba hlavní typy pamětí svého nástupce: místo bubnové paměti se začal prosazovat pevný disk, děrnou pásku nahradila magnetická páska. Tím získala obrysy budoucí podoba vnitřní i vnější paměti.
Hned v roce 1971 se objevil další typ paměti, disketa. První model, vyvinutý v IBM, měřil 8 krát 8 palců (20 cm) a udržel 80 kB informací. I přes svůj gigantický formát se stala velmi populární; na vývoji dalších prototypů se podílelo několik dalších firem a její kapacita postupně dosáhla až 1,2 MB. Ve stejné době (rok 1976) už ale fungovala i 5¼ palcová disketa, v roce 1982 dokonce 3½ disketa. Používaly se i dvoupalcové, třípalcové, a další diskety. Shodou okolností a obchodních tlaků vyhrál rozměr 3½ palce. Jen pro zajímavost - 3½ palcové diskety z roku 1997 mají kapacitu 1,44 MB, dnešní paměťové karty o velikosti nehtu až 64 GB.
Pevné disky začaly hýbat trhem v roce 1979. Ne že by neexistovaly dříve, ale většinou šlo o osmipalcové platformy, které ke svému provozu potřebovaly příliš mnoho prostoru, třífázovou zásuvku a podobné speciality. První rozumně použitelný pevný disk, vyvinutý společností Seagate, měl kapacitu 5 MB a používal slot pro 5½ palcovou mechaniku.
Magnetická páska jako záznamové médium se uplatňovala od roku 1984. Oproti disketě nebo pevnému disku má dvě nevýhody: je pomalejší a používá sekvenční přístup - pokud se potřebujete dostat k určitým datům, musíte přetočit pásku až na místo určení. Naopak velkou výhodou je nízká cena za data a možnost použít klasickou audiokazetu.
Poslední velké médium, které vzniklo v devadesátých letech, je cédéčko. Pro hudební záznam byl kompaktní disk objeven v roce 1982, hned o rok později se na něj podařilo naroubovat i záznam dat. Kapacita 550 MB tehdy představovala závratné množství. Nevýhodou bylo malé množství schopných čteček a také nemožnost opakovaného zápisu. Přepisovatelný disk se objevil až mnohem později.

První diskety měly na šířku dvacet centimetrů. Úměrně tomu vypadala mechanika
Cnews.cz
Novinky
-
23.05.2012 - 00:00
-
22.05.2012 - 18:52
-
22.05.2012 - 11:14
-
22.05.2012 - 08:00
-
22.05.2012 - 07:00
-
21.05.2012 - 14:00
-
21.05.2012 - 11:06
-
21.05.2012 - 09:46
-
20.05.2012 - 17:11
-
18.05.2012 - 22:13
-
18.05.2012 - 18:30
-
18.05.2012 - 17:30
-
18.05.2012 - 11:47
-
17.05.2012 - 19:33
-
17.05.2012 - 15:35
-
17.05.2012 - 07:00
-
17.05.2012 - 00:00
-
16.05.2012 - 21:40
-
16.05.2012 - 19:35
-
16.05.2012 - 08:00
Diskuzní fórum
Tiskové zprávy
Oblíbené články
Nejčtenější články
Nejdiskutovanější články
Poslední komentáře
- Re: Scythe Mugen 3 rev.B: keď lacnejší chladič nestačí
1 hodina 1 min zpět - Re: Scythe Mugen 3 rev.B: keď lacnejší chladič nestačí
1 hodina 57 min zpět - Re: Horký den a potící se ruka? Zachrání vás myš s ventilátorem
1 hodina 59 min zpět - Re: Horký den a potící se ruka? Zachrání vás myš s ventilátorem
2 hodiny 10 min zpět - Re: Koolance má vodní blok pro GTX 690
2 hodiny 15 min zpět - Re: Scythe Mugen 3 rev.B: keď lacnejší chladič nestačí
2 hodiny 16 min zpět - Re: Scythe Mugen 3 rev.B: keď lacnejší chladič nestačí
2 hodiny 22 min zpět - Re: Scythe Mugen 3 rev.B: keď lacnejší chladič nestačí
2 hodiny 40 min zpět - Re: Asus PA248Q v redakci: nadupaný 24" IPS s 1920 × 1200 px ...
2 hodiny 48 min zpět - Re: Asus PA248Q v redakci: nadupaný 24" IPS s 1920 × 1200 px ...
3 hodiny 9 min zpět




Komentáře
Re: Historie počítačů IX. – konec hardwaru
Jooo XTcko, to byl panecku zazrak. Meli jsme ho presne jak je na obrazku jen s dve rozdilama, misto 1 mechaniky byl 10MB MFM disk a monitor byl uz o poznani novejsi zlutej hercules.
Kde jsou ty casy, kdy AT klavesnice stala 2k a kdo mel ATA disk byl nejvetsi borec.
Re: Historie počítačů IX. – konec hardwaru
Kámoš měl taky XT s herculesem, ale ten měl oranžový obraz, asi to byl novější model :-)
Sranda byla když z 8" diskety zůstala ta samolepka proti přepisu v mechanice.
Pak nastala operace s pinzetou.
Re: Historie počítačů IX. – konec hardwaru
Jo jo, pamatuju si, když na gympl dovezli první ATčko s CGA monitorem, to bylo něco, to pozdvižení! A když kámoš dostal první HDD s 20MB? Zázrak.
Re: Historie počítačů IX. – konec hardwaru
Ta podoba Windows 1.0 se současnými verzemi je až zarážející. Postranní gadget s hodinami, textový editor a souborový manager :D Dneska máme to samé, jen je třeba několikanásobně silnější HW :)
Re: Historie počítačů IX. – konec hardwaru
Steve Ballmer: "...and can you believe it?! Reversi!"
http://www.youtube.com/watch?v=tGvHNNOLnCk
a pre porovnanie - Windows XP
http://www.youtube.com/watch?v=_-8IufkbuD0&NR=1
Re: Historie počítačů IX. – konec hardwaru
Jen pro zajímavost - 3½ palcové diskety z roku 1997 mají kapacitu 240 MB
... teda co to bylo za diskety?? :) já si pamatuju 3,5´ diskety co měly 720kB, 1,44MB případně 2,88MB... ale 240 MB diskety? to neměl ani můj první harddisk :)))