Středa, 13. leden 2010, autor: Rudolf Pleva

Záznamová média provázejí počítače již od jejich samotného vzniku. Data je totiž třeba někde uchovávat. Postupem doby jsme se tak dohrabali od papírových děrných štítků přes optické mechaniky a pevné disky až po dnešní SSD. Princip ukládání je ale u mnohých z nich velmi podobný, liší se především v účinnosti dané technologie.

Zřejmě nejstarším záznamovým zařízením, s nímž se měla a stále ještě má šanci setkat většina našich čtenářů, je disketová mechanika a s ní spjaté diskety. Když pomineme historické 8“ modely, tak se musíme zastavit u 5,25“ mechanik a disket, které spatřily světlo světa v roce 1975. Diskety nabízely na svoji dobu poměrně vysokou záznamovou kapacitu 125–1 600 kB. Časem byly tyto stále ještě poměrně velké a nepraktické mechaniky a diskety vytlačeny 3,5“ verzí, která nabízela záznamovou kapacitu až 2 000 kB, přičemž nejčastěji se používaly diskety s formátovanou kapacitou 1,44 MB. S nimi se můžete setkávat dodnes, kupodivu i v některých nových počítačích.

Diskety – noční můra nejen adminů

Diskety používají velmi podobnou technologii zápisu jako pevné disky. Zapisovací hlava upravuje magnetickou záznamovou vrstvu na povrchu diskety. Velká výhoda diskety je přepisovatelnost. Magnetická vrstva se jednoduše „přepíše“ novými daty. Magnetický způsob zápisu dat má jednu velkou nevýhodu – obyčejný magnet dokáže poškodit data na disketě. Toto bylo černou můrou například při instalaci operačního systému. Na Windows 95 bylo zapotřebí 15 disket, přičemž stačilo, aby jediná byla vadná a celý instalační proces (kolem hodiny) přišel v niveč.me

Pamatujete se na ni? Pružná, měkká, ohebná, zkrátka 5,25" disketa
Zdroj: Wikipedia

Ještě než se vrhneme na pevné disky, musíme udělat malou zastávku u optických mechanik. Ty pracují na principu laserového světla, nebo elektromagnetických vln blízkých světelnému spektru. Mezi optické mechaniky se počítají zařízení jako CD, DVD, Blu-ray nebo HD DVD. Historie optických mechanik se začala psát rokem 1979, kdy firmy Sony a Philips vyvinuly první kompaktní disk pro uchovávání hudebních nahrávek. Později se prosadil zapisovací (CD-R) a přepisovací formát (CD-RW), které dokázaly pojmout 656 MB, později 700 MB dat.
80 GB na plastový kotouček? Žádný problém.

Nesvěřujte svá data nespolehlivým technologiím –
jsou to nejcennější, co máte

Když přestala kapacita CD dostačovat, začal se prosazovat formát DVD, který dokáže pojmout 4,7 GB dat při jednovrstvém zápisu. Princip zápisu je stejný jakou CD, mechaniky pouze pracují s jinou vlnovou délkou světla, zde 660 nm. Na dvoustranné dvouvrtsvé médium je tak teoreticky možné uložit až 17,1 GB dat. V praxi se však prosadily disky jednovrtsvé a dvouvrstvé.

Posledním stupněm optických disků jsou pak konkurenční technologie HD-DVD a Blu-ray. Zatímco HD-DVD se po počátečním boomu neuchytilo, Blu-ray dnes dominuje. Blu-ray mechaniky pracují s modrým laserovým světlem o vlnové délce 405 nm, což mimo jiné umožňuje dosáhnout velmi vysoké hustoty zápisu. Disky Blu-ray tak mohou v případě dvouvrstvé oboustranné varianty pojmout až 80 GB dat. Nejčastěji se však setkáte s disky o kapacitě 25 GB. Velkou výhodou je, že Blu-ray mechaniky jsou zpětně kompatibilní s CD i DVD.

Podrobnější informace o fungování optických mechanik najdete v článku Rozebrali jsme Blu-ray mechaniku. Vy už nemusíte

1. Diskety a optické mechaniky2. Pevné disky, SSD3. Historická záznamová média, časová osa

Vaše hodnocení: Zvolte hodnoceníZrušit hodnoceníŠpatnéOKDobréSkvěléÚžasné

Průměr: 4 (15 hlasů)