Nastavení řízení výkonu by to mělo být v češtině, v anglických ovladačích je to Power Control Settings. To, že musí karta při přetaktování běžet na +20 % není dogma. Může být karta, pro kterou jsou moc i základní takty, a může být karta, kterou lze přetaktovat, aniž by na limit narazila.

Záleží nejspíš hlavně na tom, jak je to nastavené od výrobce a jaké má karta rezervy, než dosáhne na limit, při kterém se začne automaticky podtaktovávat.

U HD6950 a HD 6970 se to ještě dalo poznat podle snižování frekvence GPU z monitorovacích utilit, u HD7000 už je to znát jen pokud jsou ty zásahy extrémní. U HD 7000 už je to bohužel vidět jen na výkonu (když má karta po snížení nebo zvýšení limit rozdílný výkon) nebo na spotřebě, na frekvenci GPU jen v GPU-Z a až v případě výrazného podtaktovávání.

U některých karet stačí k dosažení vyššího výkonu jen zvýšit limit pro řízení napájení, aby nedocházelo k automatickém podtaktování, u některých není na limit potřeba sahat ani po přetaktování, a u některých, které mají PowerTune nastavené ideálně, je třeba zvýšit jej až při přetaktování. V takovém případě se může stát, že pokud limit nezvednete, bude po zvýšení taktů docházet k překročení spotřeby a podtaktovávání mnohem častěji než na původních taktech a výkon po přetaktování bude nižší než bez něj.

Nastavení limitu u řízení spotřeby na maximum je jen prevence, aby k tomu automatickému podtaktovávání docházelo jen výjimečně a ideálně vůbec.

Jo, v tomhle případě to bylo taky někde u rámečku nebo žebrování, ale rozvibroval to ventilátor. Ale u těch teplot jsou to rozdíly jako hrom, docela by mě zajímalo, jestli se nějak lišila spotřeba těch tří karet.

Jinak pominu-li fakt, že dávat mainstreamové karty do CrossFire nemá zatím valný smysl, vypadá to, že podobné chladiče výrobce pomalu nutí začít prosazovat trochu jiným koncept uspořádání slotů na desce. Většina z nich dělá kromě desek i grafiky, a jsou si vědomi i toho, že jsou s těmihle chladiči právě ve SLI/CF potíže.

Gigabyte už u svých (nevím, u kolika) desek pro LGA 2011 u desek přehazuje sloty. U X79-UD5, která zřejmě bude v nové sestavě na grafiky, jsou tři dlouhé sloty a plnohodnotný PCIe ×16 je jako první a třetí, mezi nimi zůstávají po zapojení dvou karet dva volné sloty a propojuje se to fááákt dlouhým můstkem.

Je to stejně neférové, jak srovnávat výkon SSD s HDD, výkon dvoujádra se čtyřjádrem, výkon mainstreamové grafiky s highendovou, nebo výkon chladiče za osm set s chladičem za patnáct stovek. Každý je určený jinam, a pro jiný segment, a stejně se to porovnává.

nVidia dělala humbuk kolem GPGPU od uvedení GTX 280, gradovalo to s Fermi. V případě Fermi na vyšší výkon pro GPGPU nejspíš doplatili hráči (jednak spotřebou, jednak že vývoj zasponzorovali v herních grafikách). Svůj účel to splnilo, klasické GeForce byly dost rozšířené a relativně výkonné a levné na to, aby to pro vývojáře bylo dost zajímavé. Bylo zajímavé trochu je zpopularizovat a alespoň touto cestou tomu pomoci, protože to konečně může kousek jinam posunout segment PC, ve kterém se co do výpočetního výkonu už léta nedělo v podstatě nic jiného, než že velmi vlažně roste výkon CPU a lepší se poměr výkon/watt. 

Co se technologií týče, nVidia se je snaží propagovat, mluví o nich, píše o nich, investuje do nich. U AMD se to bohužel až moc často v prezentacích krátce odbude jedním či dvěma slajdy a komentářem v duchu my to (už) umíme taky (s nějakou alternativou), a pochlubí se podporou pro řešení, které vzniká díky třetím stranám a fungují na obou platformách (mluvím hlavně o alternativách k CUDA, PhysX a 3D). Prostor, který se tomu věnuje v článcích, je pak více či méně přímo úměrný tomu, jaký tomu věnuje sama společnost ve svých prezentacích. Když dal výrobce vědět, co se změnilo a co u GPGPU vylepšil, tak se o tom většinou napsalo. 

Sám jsem to, jestli je u GPGPU výkonnější AMD nebo nVidia a v čem, nikdy a nikde v recenzích moc neřešil. Jako většině lidí mi u herních grafik šlo primárně o výkon ve hrách. Nemyslím, že je to chyba, lidi, které opravdu zajímá GPGPU, zase nechodí na rozumy do porovnání grafik v herních testech nebo na recenze, kde to někdo protáhne nějakými syntetickými testy GPGPU, které kdosi kdesi uplácal a dá to do recenze, aby si mohl udělat fajfku u kapitoly výkon v GPGPU.

V tomhle oboru se nepohybuju a nikdy pohybovat nebudu, stěží o tom můžu něco fundovaně psál. Můžu to řešit tak, jako většina ostatních, teda že někde vyhrabu nějaké jakože výpočetní benchmarky nebo zkopíruju cizí metodiky a budu se taky tvářit, že tomu rozumím, jako většina ostatních, co o tom rádobysofistikovaně mluví... ale nechtějte to po mě. Pokud se najde někdo, kdo je schopný o tom sofistikovaně a objektivně a napsat článek, milerádi mu dáme prostor i honorář. :)

Jak tak procházím diskuze, z reakcí lidí, co s GPGPU programují, většinou je spíš než hrubý výkon v nějakém benchmarku zajímá technická podpora ze strany výrobce a ekosystém, a s tím je na tom podle nich nVidia podstatně líp. Zatím jde víceméně o dva rozdílné světy – OpenCL vs. proprietární CUDA.

Pokud ořezané GPGPU znamená nižší spotřebu, tak to vítám, i když mě na druhou stranu může mrzet, že herním GeForce už to nepůjde tak rychle. Ale s ohledem na to, že ze všech GPGPU aplikací používám tak akorát enkodér videa od AMD, když chci jednou za dva měsíce překódovat záznam z frapsu pro upload na YouTube, a většina lidí ani to...

Zvláštní je, že většinou stejní lidé, kteří před dvěma lety vykřikovali, že jim někdo cpe GPGPU, které je nezajímá a je k ničemu (a pohoršovali se nad tím, jak někdo někomu sedl na lep), si teď zase stěžují, že je v něm "highendový" čip AMD lepší než "mainstreamový" čip konkurence a v recenzích se dostatečně to nezdůrazňuje a že srovnávání je vlastně nefér. Zvláštní je i to, že stejný problém neměli, když se porovnávala spotřeba HD 5870 a GTX 480, která na to škaredě doplácela. To bylo naopak radosti z toho, jak je to neefektivní obrovský dinosaurus a jak je AMD technologicky dál, že... :) Vím, že ten zápal většinou není z jejich vlastní hlavy, no, ale chodit na rozumy zrovna k takovému zdroji...