Upřímně řečeno, moc tomu slibovanému 1GHz neveřím. Otestoval jsem už několik GTX 460 a dostat se na 1GHz není žádná sranda (resp. dá se to, ale ne pouhým zvýšením frekvence v MSI afterburneru) a už vůbec ne s obyčejným vzduchovým chladičem.

Doufám, že to Mirkovi nebude vadit, ale na detailní taktování GTX 460 a jejích voltmódů se můžete podívat zde:

http://www.cttl.cz/index.php?gid=11216
a
http://www.cttl.cz/index.php?gid=11195

S oběma grafikama jsem si hrál několik dnů a bez voltmódu, či vodního chlazení je téměř nemožné se dostat na 1GHz.

Síla přítlaku má sice vliv na tepelný přenos mezi IHS a chladičem, ale rozhodně zemská přítažlivost nemá takový vliv na uchycení chladiče k základní desce, aby snižovala sílu přítlaku.

Zvlášť, když použiješ od Noctuy SecuFirm2™ a chladič dotáhneš "na krev", tak se ani nehne.

Něco jiného jsou chladiče s plastovými kolíčky, kde není použít backplate panel a celá deska s chladičem doslova pruží pod očima. Tam bych tomu i docela věřil.

věřim, že název byl čistě náhodný... ono je to už dost profláklé "klišé" :)

Pokud Vás zajímá druhá část a jak si Ninja 3 vedla po přebroušení, tak čtěte zde: http://www.cttl.cz/index.php?gid=11083&kap=0

add 1 odstavec:
Neber tyhle odpovědi jako kritiku, ale jako konstruktivní diskuzi.

1)Je třeba fajn, že si seš vědom této chyby, ale jak na takovou chybu uplatníš korekci? To se dělá velice špatně. Buď bys musel znát závislost příkonu procesoru na teplotě a z toho udělat korekční faktor, a nebo neměřit chladiče s velkým rozsahem jejich "chladícího výkonu". To znamená, že bys nesměl porovnávat chladiče typu např. Noctua NH-D14 vs. AC Freezer. V tomto článku to je třeba relativně v pohodě, protože porovnáváš chladiče s podobným "chladícím výkonem".

2)Asi máš na to jinej názor, ale proudění vzduchu kolem základní desky je velice ošětilá věc. Představ si situaci, že bys porovnával chladiče s posazeným vertikálním a horizontálním ventilátorem (např. Xigmatek Dark Knight vs. Gelid Silent Spirit). Oba chladiče vytvářejí svými ventilátory jiný směr proudění vzduchu a tak každý může "nasávat" z jiného směru = s jinou vstupní teplotou. S ohříváním celého systému se můžou podmínky značně měnit (a někdy dost nepředstavitelně). Pokud neměříš vstupní teplotu vzduchu, nebo nemáš jasně danej směr proudění, tak nemůžeš opět uplatnit korekci, která v tomhle bodě je zásadní. Pokud si dělal někdy v programu ANSYS nějaké analýzy proudění vzduchu, kapalin tak ti musí být jasné, že to je natolik nepředvídatelná záležitost, která se nedá tak lehce ošetřit. Pouze např. v aerodynamickém tunelu.

3) Software to je kapitola sama o sobě. V tomto ti oponovat nemůžu, máme každý jiný zkušenosti a beru že se ledacos mohlo zdokonalit od doby, kdy jsem článek na CTTL psal.

add 2 odstavec:
No, jestli bych dokázal prakticky demonstrovat odchylku +-10°C to težko říct. Na takovouhle hodnotu bych se mohl dostat jenom za předpokladu, že bych počítal opravdu se všemi aspekty měření (těch je daleko více, než si umí kdo představit a je napsáno v mém článku). To znamená, že bych se přibližoval teoretickým matematickým výpočtům, které nemají limitu (praxe je limitní). Osobně si myslím, že ochylka, která je v článku naznačena (cca +-7°C) je realná z toho důvodu, že je stanovena z mých experimentů a zkušeností. Chtěl bych to dokázat sadou pokusů, které budou podloženy např. video záznamem (je to ovšem otázka budoucnosti a mého času se věnovat této problematice).

P.S: Jedu zítra na hory, takže už nebudu moct zde odpovídat (jedině až příští týden).