Pátek, 28. srpen 2009, autor: Mirek Jahoda

Systém nVidia 3D Vision, tedy stereoskopická projekce počítačového obrazu sledovaná skrze zatmívací (shutter) 3D brýle, jsem poprvé vyzkoušel přesně před rokem. Od té doby jsem vyzkoušel oba prodávané monitory i finální v ČR prodávaný kit. Je nVidia 3D Vision pro vás? Jaké jsou dlouhodobé praktické zkušenosti s tímto systémem?

Megalomanská akce NVISION 08 přinesla všem zúčastněným jedno překvapení. Před prezentacemi byly na sedadlech nachystány speciální brýle, což by ještě samo o sobě překvapením nebylo. Promítání animovaného filmu Fly me to the Moon 3D viděl v programu každý. Když ale Jen-Hsun Huang během svého vystoupení řekl, abychom si brýle nasadili už teď a z ničeho nic jsme na plátně viděli hru Age of Empires III ve velmi plastické podobě a dozvěděli se, že vše běhá na běžné GeForce a nVidia pracuje na rozšíření přes 350 her, zavládlo v sále nadšení.

  

Zlí jazykové budou určitě tvrdit, že to není nic nového, že podobné technologie jsou tu s námi desítky let. A budou mít do jisté míry pravdu. Sama nVidia už podobné pokusy s 3D stereo zobrazením podnikla někdy v době GeForce 2 MX, na 3D filmy v IMAXu se chodí už také hezkou řádku let a profesionální grafické karty s 3D stereo výstupem (třeba právě nVidia Quadro) nejsou také ničím vzácným.

Přesto je 3D Vision svým způsobem nová. Je nová svým kompletním ekosystémem od řešené kompatibility s hrami, přes hardware (grafická karta, brýle, vysílač, monitor) až po softwarovou stránku zahrnující ovladačem, průvodce a vše další maximálně usnadňující zprovoznění i začátečníkům.

Základní princip fungování stereo 3D

Ploché obrazovky nikdy neposkytnou skutečně plastický obraz. Ten vzniká samozřejmě až ve vašem mozku. Základní zkušenost, kterou už možná díky časopisům s 3D stereo máte, je založena na anaglyfických či polarizačních brýlích. Tyto většinou papírové brýle obsahují dva různé polarizační filtry (fólie) díky nimž každé oko může vidět svůj průmět stereo 3D obrazu. Obyčejně se jedná o barvy z opačného konce barevného spektra (červená a zelenomodrá).

Anaglyfické brýle v plastových obroučkách. Zdroj: Wikipedia

Oba obrazy jsou pak složeny až v našem mozku, pouze platí, že jeden od druhého je posunut, čímž vzniká dojem hloubky. Galerii anaglyfických fotografií si můžete prohlédnout třeba zde. Nevýhodou je nízká kvalita zobrazení kvůli ztrátě původní barevnosti.

Jiným principem je fungování 3D v některých DLP televizorech. Na stránce 3D DLP je k dispozici dokonce i ilustrovaný návod, jak vytvořit ve Photoshopu fotografii vhodnou pro 3D stereo promítání na DLP. Základní schéma principu ukazuje tento diagram z oné stránky:

nVidia 3D Vision ve spolupráci s 100+Hz CRT monitorem nebo 120Hz LCD panelem funguje na principu tzv. zatmívacích brýlí (shutter glasses). Tyto brýle obsahují dva LCD filtry, které střídavě zobrazují obraz pravému a levému oku. Nedochází tak ke ztrátě barevnosti, pouze k méně bolestivým ztrátám jasu.

Aby každé oko mělo k dispozici dostatečnou zobrazovací frekvenci (alespoň 50 Hz), musí mít logicky monitor (který zobrazuje jak obraz pro pravé, tak pro levé oko) obnovovací frekvenci alespoň dvojnásobnou. Vlastníci highendových CRT monitorů toto do určitých rozlišení splňují (110kHz monitor nabídne 100 Hz ještě při 1280 × 960 px, některé modely měly i 132 kHz), vlastníci LCD s vertikální obnovovací frekvencí 60 nebo 75 Hz mají smůlu. Brýle by mohly fungovat i se 30 Hz pro každé oko, vám by ale z blikajícího obrazu moc dobře nebylo.

1. Stereo 3D, anaglyfické a zatmívací brýle2. Ochutnávka skoro zdarma – 3D Vision Discover3. Hardware, zprovoznění (3D Vision kit)4. Zkušenosti z 30 testovaných her5. Mimoherní využití 3D Vision: video a fotografie6. Verdikt

Vaše hodnocení: Zvolte hodnoceníZrušit hodnoceníŠpatnéOKDobréSkvěléÚžasné

Průměr: 4.3 (25 hlasů)