Středa, 19. říjen 2011, autor: Adam Vágner

Jednou z užitečných novinek Radeonů s jádrem Cayman je to, že si umí automaticky pohlídat spotřebu. Je to ale dvojsečná zbraň, která vám může zkomplikovat přetaktování a také zbytečně srážet výkon karty. Podíváme se, jak se chová v kritických situacích, na co si dát pozor a zda se vyplatí šetřit snížením limitu pro spotřebu.

Když jsem nedávno testoval předprodukční vzorek Sapphire Radeon HD 6950 Toxic, přetaktované verze HD 6950 doplněné s druhým BIOSem s (téměř) profilem HD 6970, zjistil jsem, že karta i přes vyšší taky podává horší výkony než běžná HD 6950. Ukázalo se, že řízení spotřeby kartu škrtí víc než je zdrávo a výkon se propadá kvůli častému podtaktování.

Ze Sapphire záhy dorazilo upozornění, že finální verze karet ještě dozná úprav u řízení spotřeby spolu s doporučením nastavit limit pro řízení spotřeby na maximum.

Prapodivné chování řízení spotřeby u Toxicu mě přimělo k tomu vrátit se k myšlence na podrobnější test toho, jak se PowerTune chová, nad kterým jsem kdysi uvažoval.

Automatické řízení spotřeby PowerTune implementované v Caymanech je stejně jako většina automatických a nevypočitatelných funkcí do jisté míry zákeřné i v případě, že je od výrobce nastavené dobře, zejména pokud experimentujete s přetaktováním.

Podrobný popis technologie PowerTune tak, jak ji prezentovalo AMD v době uvedení prvních karet s jádrem Cayman, najdete v článku Jirky Součka AMD Cayman (HD 6900): architektura a technologie.

Na „papírech“ od AMD tato technologie vypadala úžasně – slibovala totiž snižování frekvence po malých krůčcích tak, aby se karta v zátěži pohybovala na hranici spotřeby, na kterou byla navržená (TDP) a v případě, že by hrozilo její překročení při používání zlých programů jako Furmark, které jsou záměrně navržené k tomu, aby karty týraly, se měla mírně podtaktovat, aniž by to bylo znát na výkonu tak dramaticky, jako v případě ochran u předchozích generací karet.

Realita už bohužel není tak růžová. Předně ochrana nezasahuje jen v těch zlých programech, ale jádro podtaktovává i ve hrách, a nejde o drobné snížení taktů, kterého si ani nevšimnete, ale v případě, že se v nastavení řízení spotřeby a přetaktování budete vrtat, může mít naopak na výkon karty docela významný vliv.

Na následujících stránkách najdete porovnání spotřeby i výkonu karet v jednotlivých režimech. Výsledky v grafech s frekvencí jsou zaznamenané pomocí MSI Afterburner. Údaje jsou zaznamenávané po 0,1 s, v grafu s průběhem frekvence je zachycená jedna minuta testování. Průměrné hodnoty uvedené v titulku grafu i souhrnných grafech jsou počítané z delšího dvouminutového úseku.

No nic, vrhněme se na to...

1. Cayman a řízení spotřeby2. Radeon HD 6950 a PowerTune3. Přetaktování s navýšeným napájecím napětím4. Výsledky HD 6950 s BIOSem z HD 69705. Závěrečné shrnutí

Vaše hodnocení: Zvolte hodnoceníZrušit hodnoceníŠpatnéOKDobréSkvěléÚžasné

Průměr: 4.8 (14 hlasů)