Čtvrtek, 20. srpen 2009, autor: flanker, Froxic

Chtěli byste ještě zvýšit výkon momentálně tolik populárních systémů s procesory AMD Phenom a Athlon II? Vidíte v recenzích takty kolem 3,8 GHz a vám se daří sotva 3,4 GHz? Jste zmateni z pojmů jako Northbridge voltage, HyperTransport a FSB/CPU Clock? Není vám jasné, jaký vliv má přetaktování té které části na výkon?

Když se poprvé na podzim roku 2007 objevila nová architektura AMD K10 označována „Phenom“, od všech příznivců společnosti AMD byl očekáván nový, velmi vysoký výkon, který by zamíchal s nadvládou tehdejších Core 2 Quad „Kentsfield“ a nově příchozích „Yorkfield“ (ty však naštěstí pro AMD byly velmi špatně dostupné).

Přes porodní bolesti revize B2 a její velmi nízké takty, TLB chybu a i velmi nízké možnosti přetaktovaní vydala AMD urychleně v březnu roku 2008 revizi B3. Ta přinesla mírné zlepšení. Postupně narostly základní takty až do 2,6 GHz, procesor mohl přetaktováním atakovat hranici 3 až 3,2 GHz a ve srovnání takt na takt byl již důstojným soupeřem pro Intel Quad procesory.

Neduhem těchto prvních Phenomů však byla vysoká spotřeba, zvlášť po přetaktování. I maximální dosažitelná hranice se vzduchovým chlazením výrazně zaostávala za stále oblíbenějšími procesory Core 2 Duo a Core 2 Quad.

Vysvobození nejen pro zákazníky, ale hlavně pro AMD přišlo s příchodem nové generace procesorů K10.5 označované „Phenom II“. Hlavními plusy oproti prvním Phenomům jsou vysoké základní takty, nízké zahřívání, nižší spotřeba a vysoké možnosti taktování. A o posledním aspektu tu dnes bude řeč. Phenom II se stal již za krátkou dobu oblíbeným procesorem a je k dnešnímu dni prodáván ve dvou, tří a čtyřjádrové variantě.

Základní pojmy

Dnes vám objasníme metody taktování Phenomů (jak první, tak druhé generace, jelikož postup je identický), ukážeme vám přetaktování v praxi a vliv různých nastavení v BIOSu na výkon, včetně „maximálního“ přetaktování se vzduchovým chlazením.

Abychom se společně vyvarovali omylů, obecná řeč bude platit jak pro Phenomy (K10, 65 nm), tak pro Phenomy II (K10.5, 45 nm). Praktické ukázky potom se pak vztahují k procesorům se základním napětím 1,35 V (X4 920, 940 BE, 945, 955 BE), lze je však aplikovat také na všechny zbylé čipy řady Phenom II.

Phenomy se taktují způsobem zcela odlišným od taktování předchozí generace Athlonů a Athlonů X2. Děličky pamětí jsou pevně dané a při zvyšování základní frekvence sběrnice (base clock, zastarale a nesprávně FSB) jsou stále ve stejném poměru. Tyto poměry jsem uvedl do tabulky.

RAM	DDR2 400	DDR2 533	DDR2 667
Poměr	1:1	3:4	3:5
DDR2 800	DDR2/DDR3 1066	DDR3 1333	DDR3 1600
1:2	3:8	3:10	1:4

 

Zvyšování základní frekvence nám nejenom navyšuje celkovou pracovní frekvenci procesoru a frekvenci pamětí v daném poměru dle výše uvedené tabulky, ale také hodnotu hypertransportu (dále HT) a frekvenci severního můstku (Northbridge, NB). V základním nastavení je frekvence HT a NB (platí pro patici AM2+, a AM3). V AM2 je frekvence HT nižší než frekvence NB. Frekvence obou položek je udávána v rámci jednoho směru, ve skutečnosti je tedy dvojnásobná.

Abych byl konkrétní, základní desky AM2 podporují HT 2. generace, která je dle specifikací nastavena na 1000 MHz (v obou směrech vlastně 2000 MHz). HT Phenomů I a II je dle modelů nastaven továrně na 1600 až 2000 MHz (obousměrně tedy 3200 MHz až 4000 MHz). Jeho plné využití nám umožní až základní desky socketů AM2+ a AM3 s podporou HT3.0.

Jaký je vliv výkonu HT, budu tedy nějak výrazně ošizen o výkon Phenomů v AM2 socketu? I na tuto otázku vám společně s kolegou zodpovíme v praktické části.

Northbridge umožňuje efektivní komunikaci mezi procesorem a pamětmi, čímž zkracuje čas zpětné reakce, zvyšuje propustnost a sníží latence odezvy. Standardně je ve všech paticích dle modelu procesoru Phenom nastaven na 1600 až 2000 MHz (znovu se jedná o hodnotu pouze v jednom komunikačním směru).

Jak u HT tak také u NB můžeme jejich frekvenci snižovat/zvyšovat pomocí násobičů. Ovšem převážná většina základních desek socketu AM2 tuto možnost pro NB nemá, násobič je tam pevně daný. To může znamenat u procesorů s uzamčeným násobičem nižší možnosti celkového přetaktování.

1. Úvod a základní pojmy2. Nastavení a vysvětlení položek BIOSu3. Teorie přetaktování4. Přetaktování procesoru v praxi, testování stability5. Praktické testy, vliv přetaktování na výkon, závěr

Vaše hodnocení: Zvolte hodnoceníZrušit hodnoceníŠpatnéOKDobréSkvěléÚžasné

Průměr: 4.7 (64 hlasy)