Radeon HD 4870 si získal velkou oblibu, ale po osmi měsících už to chtělo nějakou změnu. AMD nezklamala a den po aprílu uvedla HD 4890. Jedná se o první grafickou kartu schopnou jen pomocí táhel v ovladačích dosáhnout hranice 1 GHz pro takt jádra, v recenzi se ale dozvíte nejen, jak je na tom s přetaktováním.

Jako obyčejně jsem tak trochu přemýšlel, jak recenzi nejnovějšího Radeonu začít. Hyperaktivní české zastoupení AMD poslalo navzdory slibům moře materiálů k nastudování (ano, je to bohužel ironie), naštěstí alespoň své tiskové zprávy má AMD na svém webu. Ta k Radeonu HD 4890 mi byla obzvláště nápomocná. Hned první odstavec je totiž mimořádně výživný.

AMD today introduced the ATI Radeon™ HD 4890 graphics card, driven by the world’s most powerful graphics processor. The newest addition to the award-winning ATI Radeon™ HD 4000 series boasts a whopping 1.36 TeraFLOPs of compute power, superior GDDR5 memory, and super-high engine clock speeds capable of nearly 1GHz. The advanced design of the ATI Radeon HD 4890 delivers the best game experience in its class, including the latest ground-breaking DirectX® 10.1 titles. In addition, with the introduction of the ATI Radeon HD 4890, AMD continues to enhance its “Dragon” desktop platform technology, designed to provide exceptional value to OEMs, channel partners, and do-it-yourself (DIY) consumers.

Ačkoli někteří možná namítnou, že nejvýkonnější je přeci GeForce GTX 285, AMD má pravdu. Co se týče výpočtů v plovoucí desetinné čárce, má Radeon HD 4890 s 1,36 TFLOPS nad GeForce GTX 285 náskok. V praxi se ale tento rozdíl výkonu projevuje spíše při výpočtech s dvojnásobnou přesností, resp. počtem míst (double precision), a to pak násobně. Jenže to už jsme na půdě GPGPU, tedy použití grafického procesoru pro obecné výpočty a to asi nezajímá tak velké procento našich čtenářů jako výkon grafické karty ve hrách.

Opravdu mě zaujal konec odstavce, v němž AMD zmiňuje DIY zákazníky. Do-It-Yourself (udělej si sám) hned v první odstavci uvedení nového produktu, to je totiž trochu ironie. Třeba takový referenční Radeon HD 4850 byl fantastický co do poměru cena/výkon+funkce, ale jednalo se skutečně o kartu dodělej si sám. A to právě mnoho lidí, pro něž je PC koníčkem, možná nadchlo. Nasadím Accelero, snížím napětí v idle a mám ideální kartu. A AMD jako by to věděla: zdá se mi, že takový prostor pro doladění si dává u čím dál více svých produktů. Nic to v podstatě nestojí a ještě je to bezva do prezentací.

Trochu se to týká i Radeonu HD 4890: přímo v ovladačích, konkrétně v Catalyst Control Center v záložce OverDrive, totiž máte nevídaně volné ruce. Čip RV790 běžící v základu na 850 MHz lze jednoduchým posunutím táhla nastavit na 1 GHz. Ale pozor, nikdo vám stabilní běh na této frekvenci nezaručuje a dokonce přímo v tiskové zprávě se AMD od případného poškození karty distancuje (AMD product warranty does not cover damage caused by performance tuning, even when enabled using ATI Catalyst™ software). Na druhou stranu vás mohu uklidnit, zničit kartu pouhým zvyšováním taktů v CCC je docela umění. Povětšinou nestabilní přetaktování ustojí i operační systém, zejména jde-li o Windows Vista s modelem ovladačů WDDM. I ve Windows XP však funkce VPU Recover ledaccos zachrání.

Ještě než jsem jsem zmerčil onen první odstavec tiskové zprávy AMD jsem recenzi chtěl začít důkladným srovnáním rozdílů mezi starým dobrým Radeonem HD 4870 a novým HD 4890. První změnou, kterou asi zaznamentáte, je přidání jedné heatpipe do chladiče.

Po bližším průzkumu si všimnete, že Radeon HD 4890 má sice o jednu navíc, zato druhá a třetí heatpipe u chladiče této karty se v průměru tak zhruba vyrovnají druhé heatpipe u HD 4870. Distribuce tepla do pasivu je ale asi lepší.

Zejména na makrofotografiích na další stránce si pak budete moci všimnou, jak je spodní část měděné základy pokryta fólií. Zřejmě proto, aby se teplo nevracelo zase k čipu a PCB. Fólie je samozřejmě v místě styku chladiče s jádrem RV770/790 přerušena.

Oba větráčky jsou stejné, jen ten u Radeonu HD 4890 má trochu větší samolepku.

Definitivní důkaz: v obou případech NTK (HK) Limited, CF1275-B30H-C004, 12 V, 1,0 A (spotřeba při plných otáčkách tedy až 12 wattů). Liší se jen týden výroby.

Po klepnutí na obrázek níže, si jej budete moci prohlédnout v detailním (šestimegapixelovém) rozlišení. Jednotlivé rozdíly „pod chladičem“ si ještě rozebereme.

Tou hlavní změnou je samozřejmě grafický čip (jádro). RV770 v Radeonu HD 4870 byl trošičku menší. To proto, že RV790 z Radeonu HD 4890 je konstruován pro dosažení vyšších frekvencí. Konkrétně AMD přidala tzv. decap ring. Rámeček decouple kondenzátorů (decouple capacitors) má poměrně nevýznamný vliv na plochu čipu, zato významně redukuje šum v signálu a umožňuje tak dosažení vyšších frekvencí. To, že by RV790 na rozdíl RV770, ale podobně jako RV710/730/740 podporoval burst memory reads byla fáma, kterou vyvrátilo samo AMD. Výkon RV770 na stejném taktu jako RV790 je naprosto shodný, což dokazuje třeba HardWare.fr. Stejně tak samozřejmě i funkce.

Další změny se udály v napájecí kaskádě. Ta je nově řízena dvěma čipy Volterra VT1165MF. S jedním jsme se setkávali u Radeonů už od dob R600 (Radeon HD 2900 XT).

Ne zrovna nevýznamné změny se udály i v samotném napájení: Především velká cívková pole jsou nyní osazena ve dvojnásobném počtu. PA1312NL se stará o dvě fáze napájení, šváb s nápisem CPLA-3-50 dle počtu vývodů pak asi o další tři. K tomu samozřejmě dva řídící čipy Volterra. Na Radeonu HD 4870 byl osazena jediná vícefázová cívka Vitec 59PR9853 a dva VRM (Pulse PA0511).