Pátek, 11. březen 2011, autor: Mirek Jahoda, (v rozhovoru Antonín Charvát z Avnet Eizo)

Co si představíte pod pojmem špičkový monitor? Hodně z vás určitě vytane na mysli právě Eizo. Antonína Charváta jsme se ptali na technologie, ale i na to, jak je ospravedlněna vysoká cena těchto LCD. Podrobné (a spíše technické) odpovědi příjemně překvapily. Pan Charvát ostatně řekl, že prozradí vše, protože se Eizo nemá za co stydět.

Ing. Antonín Charvát v roce 1986 ukončil VŠ FEL – obor Kybernetika v Praze a nastoupil jako samostatný vývojový pracovník do tehdy s.p. Aritma-Praha. Tam se věnoval navrhování grafických
videokaret do PC a programování Biosu základních desek PC. V roce 1990 nastoupil jako programátor na II. interní kliniku Fakultní nemocnice na
Karlově nám. v Praze, kde s podílel na vývoji trojrozměrného EKG.
V roce 1993 pak nastoupil jako product manager do nově vzniklé společnosti Hayward, s.r.o. zabývající se importem profesionálních grafických monitorů EIZO do ČR.
Po sedmi letech – v roce 2000 se stává výkonným ředitelem nově přejmenované společnosti Avnet Applied Computing, s.r.o., která zároveň začala na trhu v ČR plnit roli zastoupení japonského výrobce EIZO NANAO Corp.
V roce 2006 po fúzi se společností Avnet, s.r.o. se stává jejím druhým jednatelem a zastává dále roli obchodního ředitele divize EIZO – nyní již pro celé
teritorium ČR a Slovenska.

1.       Proč nejsou monitory Eizo s matricí TN právě tak laciné, jako je tato matrice? Nebojíte se, že kupci za stejnou cenu sáhnou po konkurenci s matricemi typu cPVA či e-IPS?

Antonín Charvát: Mohl bych asi začít zdlouhavě vysvětlovat, že i mezi LCD panely se stejným typem technologie řízení tekutých krystalů  – např. „TN“ mohou být (a také v praxi jsou) značné rozdíly a to i přes zdánlivě stejné nebo na první pohled podobné údaje uváděné v katalogových listech.

A to ani nemluvím o obrazových parametrech neméně důležitých, avšak v katalogových listech již neuváděných, jako např. homogenita obrazu, změny homogenity obrazu s časem, změny pracovního jasu v závislosti na stárnutí monitoru, rychlost ustálení (náběh) na pracovní hodnotu jasu, velikost pokrytí standardizovaných barevných prostorů  (sRGB), spolehlivost LCD-panelu, spolehlivost LCD panelu + elektroniky atd. související s počtem řídících obvodů atd.

To vše ovlivňuje výslednou cenu monitoru, ale i kdybychom si hypoteticky představili dva monitory osazené naprosto shodným LCD panelem: jeden od EIZA a jeden od jiného světového výrobce zaměřeného na „kancelář“ (DELL, HP, atd.), pak bude EIZO vždy o něco dražší, protože cílem EIZA ani nebylo vyrobit nejlevnější monitor prakticky shodný s nejlevnějšími monitory jiných výrobců, ale nabídnout svým zákazníkům pro tento segment trhu monitor „s něčím navíc“ – dnes se říká monitor s přidanou hodnotou.

Ti zákazníci, kteří  EIZO znají, ví dobře, o co se jedná – vynikající dlouhodobě stálý obraz podporovaný automatickou regulací jasu a dalšími obvody, vysoká spolehlivost, rychlý náběh do pracovního režimu, minimální provozní spotřeba, automatická prodloužená záruka atd. Ti uživatelé, kteří zatím porovnávají EIZO monitory jen podle údajů uvedených v katalogovém listu, se často ptají, jaký je vlastně rozdíl, protože ho v katalogovém listě pochopitelně buď nenacházejí nebo jej cítí jako malý oproti levnější konkurenci právě proto, že v katalogových listech toho prostě mnoho uvést nelze.

EIZO také samozřejmě naprosto respektuje uživatele, kteří přidanou hodnotu z nějakých důvodů nehledají  a naopak chtějí investovat do nějakého monitoru co nejméně. Otevřeně přiznávám, že toto není cílová skupina zákazníků EIZO.

Máte pravdu, že nejvýkonější monitory EIZO osazené TN-panely s LED podsvícením se cenově blíží monitorům osazeným technologií LCD: c-PVA, e-IPS, tedy jakýmsi „mezistupněm“ mezi  „TN“ a „S-PVA“ nebo „TN“ a „S-IPS“. Je třeba si však uvědomit, proč tyto „mezistupně“ vlastně vznikly. Cílem bylo zlepšit pozorovací úhly LCD panelů typu „TN“ avšak zároveň zůstat v cenových relacích levnějších TN-panelů. Rozhodně však nelze kvalitou srovnávat panely c-PVA/e-IPS s „plnohodnotnými“ panely „S-PVA“ nebo „S-IPS“. „Mezistupně“  pokulhávají zejména v zobrazení úrovně „černé“ a rovněž úhly pohledu (ač katalogově „stejné“ hodnoty) jsou na první pohled značně rozdílné. Cenové relace pak jsou také vyšší, než u panelů „TN“, takže masový přechod uživatelů TN-panelů  k monitorům osazovaným těmito panely neočekáváme.

Otázka ale nezní tak, zda si zákazníci raději vyberou za stejnou cenu monitor osazený panely typu c-PVA/e-IPS nebo TN -  když o těch značkách monitorů jinak nic nevíte -  tam by se nabízela celkem jasná odpověď, ale otázka zní  zda si zákazníci raději vyberou za stejnou cenu monitor osazený panely typu c-PVA/e-IPS bez další přidané hodnoty (viz. výše) nebo raději zvolí monitor osazený nejmodernějším panelem typu „TN“ s určitou přidanou hodnoutou a zárukami od renomovaného výrobce, který si již získal renomé na trhu grafických monitorů právě vysokou precizností a spolehlivostí svých výrobků.

Navíc EIZO opět očekává, že pokud zákazník, kterému již nevyhovuje „kvalita“ typu „TN“, bude hledat na trhu monitor s „přidanou hodnotou“, pak již raději nebude chtít nic riskovat a sám bude požadovat, aby v té „přidané hodnotě“ bylo např. i to, že monitor bude rovnou osazen kvalitnějšími panely typu S-PVA nebo S-IPS, AS-IPS nebo H-IPS typu p-IPS.

2.       Proč u Eiza najdeme monitory s matricí IPS až někde od 25 000 Kč a do této ceny je možné zakoupit nejvýše monitory s PVA?

Antonín Charvát: Je to proto, že EIZO používá technologii IPS do grafického (ne kancelářského) segmentu, kde již opravdu hodně záleží na kvalitě a dalších navazujících procesech (správa barev, délka platnosti barevných profilů monitoru atd., změny barevného rozsahu v čase atd.). Proto se neodvažuje zařadit do svého segmentu grafických monitorů monitory osazené levnějšími „odnožemi“ H-IPS typu e-IPS, ale používá vysoce kvalitní technologie typu S-IPS, AS-IPS nebo nejnovější H-IPS typu p-IPS a tyto technologie jsou samozřejmě dražší.

3.       Jaký je rozdíl mezi panely S-PVA a cPVA? Kromě tvaru pixelů jsme si v praxi nevšimli žádného rozdílu. Snad jen, že zatím neexistuje cPVA s širokým gamutem…

Antonín Charvát: Již jsem trochu naznačil, že „levné“ odnože technologie S-PVA pokulhávají zejména v zobrazení úrovně „černé“, kde úroveň černé je celkově vyšší (tmavě šedá) a navíc se mění z bočních úhlů podání černé viditelně markantněji, než na panelu S-PVA. Rovněž úhly pohledu (ač katalogově „stejné“ hodnoty) jsou o něco menší.

Problém je zatím také stále omezená nabídka těchto panelů s širokým gamutem. Dnes to ještě nemusí tak zásadně vadit, ale po masovém nástupu širokogamutových monitorů v oblasti fotografických monitorů a fotoaparátů to může již v brzké době znamenat, že si uživatel bude moci na klasickém monitoru prohlédnout správně barevnou fotku pouze přes internetovský prohlížeč podporující Správu barev, protože všechna fotografická data se budou během krátké doby již připravovat pro širší barevný prostor AdobeRGB (dnes je standardem menší barevný prostor – sRGB).

Pro fotografa, který hledá něco jiného než monitor s TN-panelem, je tedy již rozhodně perspektivní volba širokogamutového monitoru. Monitor s gamutem sRGB je již skutečně vhodný pouze pro oblast „hobby“ a majitele malých kompaktních fotoaparátů a to ještě jen po omezenou dobu.

Doplnění: Tuto odpověď jsme s panem Charvátem dále řešili a nakonec jsme se dozvěděli, že Eizo EV2333W je ohledně úrovně černé, kontrastu a gamutu opravdu stejné jako Samsung F2380. Oba jsou totiž cPVA a EV2333W není S-PVA.

Antonín Charvát: Monitor EIZO EV2333W je osazen stejným typem panelu, jako Samsung F2380M, tedy „cPVA“, proto jste v obrazu nemohl najít žádné rozdíly. Omlouvám se tímto z mé strany za dezinformaci, která vznikla tím, že jsme v testovaném vzorku obdrželi model osazený S-PVA obrazovkou, ale v aktuální sériové produkci jsou modely EV2333W osazovány LCD panelem technologie „cPVA“. Rozdíl mezi monitorem EIZO EV2333W a Samsung F2380M je tedy opět „jen“ v přidané hodnotě (elektronikou) – jak jste již správně zmínil: „… v možnostech regulace jasu, homogenitě podsvícení (a zřejmě i barevné homogenitě) a odezvě.“
 
Jinak v monitorech modelové řady „S“ nebo „SX“ jsou skutečně panely „S-PVA“ a věřte, že „je to vidět“.

Dále se nám nezdálo, že by černá u cPVA byla horší než u S-PVA (ani jsme nic takového nenaměřili)...

Antonín Charvát: Ano, je to přesně tak, jak píšete: ta „šedá“ černá se týká podkategorie e-IPS technologie H-IPS LCD panelů.

4.       Je nám sympatické, že Eizo nazývá věci pravými jmény a to včetně technologie OverDrive. Na stránkách však vyzdvihujete právě vaši implementaci této technologie. V čem je lepší?

Antonín Charvát: Naše technologie OverDrive zkracuje dobu odezvy pouze tehdy, je-li to skutečně třeba. Jinými slovy součástí této technologie je řídící elektronika, která neustále vyhodnocuje poslední tři obrazové snímky a na základě vyhodnocení jejich změn určuje, zda došlo na obrazovce skutečně k nějakému dynamickému ději a zda obvody OverDrive aktivovat, či nikoliv. Obvod OverDrive je také odladěn pro kritický režim „pohyblivého“ videa s omezeným rozsahem kanálů RGB (31-223, ne 0-255).

Výhoda je, že dobu odezvy se tak podařilo zkrátit asi 2–3× a dostat ji tak na podobnou úroveň, jakou dosahují panely typu TN. Je třeba si však uvědomit jeden zásadní rozdíl. Panel „VA“/“IPS“ pracující s obvodem EIZO OverDrive dosahuje přibližně stejných dob odezvy v celém rozsahu barevných tónů  0-255, zatímco „TN“ panel dosahuje vynikajících hodnot odezvy pouze pro změny 0-255-0 nebo 255-0-255 ale např. pro změny typu 42-177-42 jsou jeho dosahované časy odezvy již výrazně (i několikanásobně) horší . Uživatel má tak daleko lepší vizuální pocit z „pomalejšího“ panelu (G-G OverDrive = 8 ms) , který má však v celém rozsahu (0-255) přibližně stále stejné konstantní odezvy než z „rychlejšího“ TN panelu 5 ms s proměnnou dobou v závislosti na odstínu rozsvěcovaného/zhášeného pixelu.

5.        Je opravdu poptávka a ekonomická výhodnost formátu 16:9 taková, že se prakticky už ani nové modely s jiným poměrem stran neuvádějí?

Antonín Charvát: Ekonomický výhodnost je nesporná a je dána počtem panelů „nařezaných“ právě do formátu 16:9. Odhaduje se, že pro kancelářskou oblast obrazovky s poměrem stran 16:10 do konce roku 2012 prakticky vymizí a budou nahrazeny pouze panely s poměrem stran 16:9. Týká se to však jen kancelářské oblasti a hlavním důvodem je právě tlak na cenu. Pro oblast profesionální grafiky zůstanou z praktických důvodů asi ještě dlouho zachovány oba formáty: 16:10 i 16:9.

6.       Co dělá Eizo proti problému bzučících/pískajících napájecích zdrojů (myslíme těch v monitoru a zejména při sníženém jasu)?

Antonín Charvát: U monitorů EIZO se jedná pouze o velmi okrajový problém, protože úroveň brumu je tak nízká, že za běžných denních provozních podmínek není vůbec slyšitelná a při nočním provozu jen velmi slabě a po přiložení ucha k zadní části monitoru. Tomu odpovídá i počet „stížností“, který nepřekračuje cca 5 monitorů/rok.

Jinak je ovšem fakt, že „každý monitor nějak bručí“ a „každý nějak jinak“. Výrobci bohužel neuvádějí žádné hodnoty povoleného brumu v dB, takže zákazník narazí obvykle na těžko rozporovatelnou odpověď prodejce, že se jedná o „normální“ úroveň brumu reklamovaného modelu a bez porovnání dvou stejných typů monitorů skutečně ani nelze mnohdy určit, zda se jedná o „běžný“ jev nebo závadu konkrétního monitoru.

EIZO se snaží zdroje tohoto zbytkového brumu co nejvíce omezovat používáním co nejkvalitnějších komponent (transformátorů) ve svých spínaných zdrojích.

1. Cena monitorů Eizo, cPVA vs. S-PVA a e-IPS vs. p-IPS, zdroje a OverDrive2. 3D, 2560 × 1440 px, Eyefinity a DisplayPort, 10 bitů, rovnoměrnost a nízký jas

Vaše hodnocení: Zvolte hodnoceníZrušit hodnoceníŠpatnéOKDobréSkvěléÚžasné

Průměr: 4.1 (31 hlas)