Neděle, 25. prosinec 2011, autor: Pavel Boček

Společnost T-Platformy v krátké době získává další velkou zakázku. Svůj poslední systém o špičkovém výkonu 1,3 PFLOPS (674 TFLOPS stabilní výkon) spustila teprve nedávno, v poslední aktualizaci TOP 500 se umístil na 18. místě, avšak již teď má zakázku na systém o špičkovém výkonu 10 PFLOPS. Jeho odběratelem bude i tentokrát Moskevská státní univerzita M. V. Lomonosova. Systém má být chlazen vodou, z větší části založen na procesorech Intel (možná již na MIC čipech, budou-li včas dostupné) a kartách NVIDIA, spustit se má do dvou let.

Ruská Federace se tak v podstatě oficiálně pouští do exascale závodu, tedy prvenství v tom, kdo spustí první systém překonávající 1 EFLOPS (1000 biliard/1 trilion operací s plovoucí desetinnou čárkou za sekundu). Může se sice zdát, že má Evropu, Čínu a Spojené Státy v čem dohánět, ale jak ukazuje právě první PFLOPS systém od T-Platforem, společnost to chytila pevně do rukou. V tomto stroji kombinuje x86-64 blady T-Blade2, starší upgradované T-Blade1 a ještě k tomu blady s IBM PowerPC (PowerXCell i8) procesory. Značnou část špičkového výkonu (o velikosti 863 TFLOPS) navíc obstarávají sestavy TB2-TL s grafickými jádry NVIDIA.

Země se chce stát na tomto poli soběstačnou, což není s podporou tamní vlády moc velký problém. Podobný pohled na to mají i země Evropské unie, z pěti set nejvýkonnějších strojů totiž 45 % vyrobilo IBM, 28 % HP a přes 5 % Cray. Problémem EU však je, že jsme sice poměrně daleko ve vývoji (např. se experimentuje s ARM systémy), avšak celkově moc strojů nemáme, natož aby je vyráběly evropské firmy. Většina nejvýkonnějších je v Německu a Francii, nejsilnějších ekonomikách EU, vzhledem k současnému hospodářskému fungování společenství (každý jede na svém písečku) se ovšem obávám, že bez společného úsilí EU nemá vůbec naději na to mít EFLOPS systém jako první, nejspíše ani ne jako druhá. V současnosti je první evropský stroj až na desátém místě (Francouzský Tera-100 od Bull).

Spojené státy jsou v tomto ohledu na vrcholu, nejen co se týče toho, že většinu existujících systémů staví domácí výrobci, ale i proto, že je staví přímo na domácím trhu. Jsou tam tak bohaté zkušenosti s provozem značného množství superpočítačových systémů (což umožňuje např. optimalizace v programování pro clustery) a v podstatě vidíme průběžné nahrazování těch, které už běží. Velmi dravá začíná ale být i Čína, která si již nakradla dostatečné know-how na to, aby začala dělat vlastní pokročilý výzkum, a na to výkonné systémy samozřejmě potřebuje. Spustila již několik strojů Tianhe využívající hlavně vlastní pokročilé sběrnice, před rokem a čtvrt dokonce Tianhe-1A poskočil na místo toho nejvýkonnějšího superpočítače vůbec.

Zapomínat ale nesmíme ani na Japonce, kteří v červnu poskočili se systémem K computer na první místo zásluhou špičkového výkonu 10,3 PFLOPS (hodnota z listopadové aktualizace).

Zdroj: Computerworld, Top500