Sobota, 31. květen 2008, autor: Pavel Nygrýn

Po přechodu mého domácího počítače do područí Linuxu – konkrétně velmi přítulné distribuce Ubuntu – pracovaly všechny programy, které potřebuji k práci, bez problémů. O pár ostatních se postaral ne-emulátor Wine. K dokonalosti ale chybělo ještě pár kroků a jedním z nich bylo rozhodně ticho.

Automatická regulace větráčků sice vyžaduje pár návštěv příkazové řádky (ano i pár zásahů s právy správce), ale pořád je to poměrně jednoduchá procedura. Kontrola nad otáčkami je navíc zcela pod vaší kontrolou. Jde jen o to, aby byl váš hardware podporován. Návod je psát pro Ubuntu 8.04, umístění souborů či použité nástroje se tedy mohou trochu lišit, s trochou snahy by ale vše mělo jet na většině distribucí – jen nemohu slíbit, že tak snadno. 

1.          Nainstalujte balík lm-sensors, pokud už není nainstalován. Balík je přímo součástí Ubuntu, není tedy potřeba nic složitě hledat, standardní cesta přes instalátor Synaptics je ta správná a rychlá.

2.          Inicializujte a zkontrolujte, jestli je váš hardware podporován. Spusťte terminál a zadejte příkaz sensors. Výpis je celkem jasný, není co speciálně vysvětlovat.

3.          Zapněte nějaké sledování hodnot. Není to sice nutné, ale když už jsou dnes ty monitory tak velké ... Já jsem zvolil (opět standardní) sensors-applet, který zobrazuje rozličné údaje v libovolné liště. V mém případě jsou to nejen otáčky na procesoru a grafické kartě, ale také teplotu čipsetu a procesoru a vytížení procesoru.

4.          V příkazová řádce (terminálu) spusťte příkaz sudo pwmconfig. Pro ty méně znalé – sudo spouští program s právy správce (chcete-li superuživatele) a bude se vás ptát na heslo. Pwmconfig odhalí větráčky a příslušné senzory i ovládací prvky. Teď jde jen o to, který ovládací prvek patří kterému větráčku – k tomu pwmconfig použije několikasekundové vypnutí a sleduje, který větráček se zastaví. Není potřeba dodávat, že v tomto kroku by bylo vhodné nevytěžovat systém naplno.

5.          Pwmconfig umí vypsat i tabulku s dvojicemi hodnot PWM (šířka impulsu, tedy příkon) a FAN (otáčky). Rozhodně to udělejte, bude se vám to hodit.

6.          Nakonec se pwmconfig pokusí pomocí série dotazů vytvořit konfigurační soubor pro samotné řízení otáček podle teploty. Klidně to absolvujte, případná úprava souboru je jednodušší, než vytváření od nuly.

7.          Je čas všechno vyladit. Budeme editovat soubor /etc/fancontrol a budeme k tomu potřebovat silnější práva. Já jsem líný a dělám překlepy, takže pomocí sudo gedit spouštím běžný editor s právy správce a pak přetáhnu myší z příslušné složky.

Konfigurační soubor je snadno pochopitelný, pár vysvětlivek ale možná potěší.

-         jednotlivé položky (větráčky) se zapisují za sebe, oddělené mezerou, pořadí rozhoduje

-         INTERVAL je interval mezi sledováním, 10 s je OK

-         FCTEMP jsou senzory teploty, liší se jen číslem na konci. To, který senzor co sleduje musíte odhalit sami, sledovadlo z bodu 3 pomůže

-         FCFANS jsou příslušné sledovače otáček, pozor na zmíněné pořadí větrák – teplota

-         MINTEMP/MAXTEMP udává rozsah řízení otáček podle teploty

-         MINSTART hodnota, při které se větráček roztočí (jak jistě tušíte, občas je potřeba pro roztočení trochu přidat a poté se teprve vrátit na minimální otáčky)

-         MINSTOP hodnota vypnutí větráčku

-         MINPWM/MAXPWM minimální a maximální hodnoty v rozsahu řízení otáček. Tady vám pomůže tabulka z bodu 5

8.          Všechno je připraveno, vyzkoušejte. V příkazové řádce spusťte sudo /usr/bin/fancontrol. Pokud vše funguje, tak už byste měli slyšet blahodárné ztišení větráčků.

9.          Aby všechno fungovalo samo, je vhodné skript přidat do seznamu automaticky spuštěných. V Ubuntu to je /etc/rc.local – opět se hodí třeba editor gedit. Prostě přidejte kamkoliv před příkaz exit 0 řádek /usr/sbin/fancontrol. A je to, při příštím restartu už vše pojede.

Vaše hodnocení: Zvolte hodnoceníZrušit hodnoceníŠpatnéOKDobréSkvěléÚžasné

Průměr: 4.7 (31 hlas)