Neděle, 16. listopad 2008, autor: Martin Kuchař, Petr Štefek

Jistě jste na našem webu četli o pokusech o překonání světových rekordů a o stanovení nových českých rekordů v přetaktování. Ostatně návštěvníci veletrhu Invex/Digitex se na celé naše snažení mohli podívat na vlastní oči a jistě viděli, že se jedná o velice atraktivní záležitost.

My jsme ale nezaspali a v průběhu minulého týdne jsme se pokusili o provedení dalších testů, díky nimž jsme chtěli zaútočit na světové příčky v bodovém zisku v programu 3DMark06 a PCMark05. To by ale zcela jistě nestálo za samostatný článek, kdybychom k tomu nepřidali nějakou další specialitku. Podívejme se ale nejdříve na celou sestavu, na které naše testy probíhaly a popišme si, čeho jsme se vlastně snažili dosáhnout a proč se nám to nakonec bohužel nepovedlo.

Jak vidíte z fotografie, s testovací sestavou jsme se příliš „nepárali“. Jednalo se o prakticky totožnou sestavu, jakou jste mohli vidět během Invexu a která nám vynesla několik výborných výsledků. Všímaví čtenáři si ale zcela jistě všimnou množství lehce růžových hadiček, které patří samostatnému okruhu vodního chlazení – to nemělo za úkol nic menšího, než uchladit maximálně přetaktované grafické karty Radeon HD 4870 X2 v QuadCrossFire režimu.

Právě celý systém vodního chlazení odlišuje testovací sestavu od jejího původního složení během veletrhu Invex/Digitex, kde jsme se chtěli zaměřit především na surový výkon procesoru. Opravdu dlouho jsme přemýšleli, jakým způsobem takto masivně topící grafický sub-systém vůbec uchladit, až nás napadla relativně zajímavá myšlenka. Mohli jsme využít klasických bloků na tekutý dusík a namontovat je na grafické karty, bohužel ale dvou-jádrové modely v CrossFire režimu vyžadují opravdu precizní návrh bloků s velmi přesnou konstrukcí, které není až tak snadné vyprojektovat. Z toho důvodu jsme sáhli po klasických blocích určených k vodnímu chlazení a zapojili je do okruhu, kde se teplota kapaliny pohybuje hluboko pod bodem mrazu.

Ptáte se jak dostat ve vodním chlazení teplotu kapaliny pod bod mrazu a přitom zajistit, aby nezamrzla? Ochlazení jsme vyřešili schováním celého tepelného výměníku (radiátoru) do nádoby plné suchého ledu (cca -65 °C) a odolnost kapaliny proti zamrznutí jsme vyřešili použitím speciální směsi určené do chladičů automobilů. Ta dokáže takto extrémním teplotám bez problémů odolávat. Jedná se o opravdu velmi jednoduché a přitom neskutečně efektivní řešení, které směle konkuruje chlazení tekutým dusíkem a přitom bez nutnosti složitého projektování jednotlivých měděných bloků - vše potřebné najdete v lepším internetovém obchodě s vodním chlazením.

Nebojte – pomerančový džus jsme do chladícího systému opravdu nenalévali.

1. Extrémní overclocking je jako droga2. Komponenty v detailech3. Chlazení v akci a náhlá smrt

Vaše hodnocení: Zvolte hodnoceníZrušit hodnoceníŠpatnéOKDobréSkvěléÚžasné

Průměr: 4.5 (8 hlasů)